radaryrakety.cz

Extrémisté a možné umístění amerického radaru

Jan Hrbáček, Cro 1 2.5. 2007

Plánované umístění amerického radaru v Česku zaktivizovalo a semklo řady extremistů a milovníků starých pořádků. O českých aktivistech, kteří proti radaru, ale i na jeho podporu vystupují, zaznělo ve sdělovacích prostředcích zatím velmi málo informací. Rádio Česko si proto spektrum příznivců i odpůrců základny Spojených států pokusilo podrobněji zmapovat.

PROTI: Bludné kruhy generála Oberinga

Lubomír Zaorálek

blog.aktualne.cz - 25.4. 2007

Šéf Agentury pro protiraketovou obranu USA generál Obering si při své návštěvě české Poslanecké sněmovny chválil naše poslance za cestu na Marshallovy ostrovy. Řekl, že to byla velmi úspěšná cesta. Zřejmě předpokládá, že kdo jednou uviděl ona báječná vojenská zařízení, uvěří na ně. A pro ty, kdo tam nebyli, přijel podat svědectví sám. V jeho podání to vypadalo tak, že protiraketovou obranu musíme postavit kvůli Íránu. „Írán je hrozba“, opakoval nesčetněkrát. V průběhu let může vyvinout i mezikontinentální řízené střely. Svá tvrzení dokládal barevnými prezentacemi, na kterých létaly rakety i antirakety. Prostě generálové předvádějí své válečné hry. Do téhle už se vrazilo 91 miliard dolarů. Tady ve střední Evropě se má investovat dalších 16 miliard, radarová základna v Česku má stát 3,5 miliardy dolarů.

Náš náčelník generálního štábu Vladimír Picek říká: „Z vojenského hlediska nevidím důvod proti radaru“. Náš generál nevidí důvod nehrát tuhle hru.

Bůh nás chraň od čistě vojenských hledisek. Americký generál dostal od jednoho novináře otázku, jak se má Írán chovat, když američtí vojáci jsou v sousedním Iráku a v Afghánistánu, brázdí Perský záliv a na severu mají člena NATO Turecko. Oberingova odpověď stojí za citaci: „Tak to není moje práce.“

Ruský monitor II.

Jan Platan

Poté, co Česká republika a Polsko oficiálně projevily ochotu jednat se Spojenými státy o umístění částí protiraketového systému na svém území, v Rusku se doslova roztrhl pytel s nejrůznějšími siláckými řečmi na oblíbené ruské téma „A vážíš si mě vůbec?“.

PRO: Kdo se bojí amerického deštníku

John Vinocur

iHNed.cz, 15.3. 2007 

V německé politice existuje zásada, která bývá připisována Bismarckovi: začne-li být pro někoho příliš nepohodlné diskutovat nezaměnitelně německým hlasem, je třeba zvýšit sázku a pokračovat jménem Evropy.

Existují tedy chvíle, kdy Němci označují vlastní záležitosti za celoevropské ve snaze je legitimizovat, případně se pokoušejí zamlžit své motivy či cíle tvrzením, že německé obavy předznamenávají méně artikulovaná celoevropská stanoviska a současně je formulují lépe, rychleji a pádněji. Tak je tomu i nyní, kdy na povrch celostátní debaty vyplouvají některé nejhlubší a nejhůře přiznatelné starosti - totiž jak si zachovat speciální a výhodný vztah s Ruskem a nezradit přitom postavení západního hráče a spojence USA.

Přidrzlí nováčkové

Taková debata probíhá v kontextu polského a českého souhlasu podílet se navzdory ruským výhrůžkám na vytvoření amerického protiraketového deštníku. (ČÍST CELÝ ČLÁNEK)

PRO: O americkém radaru diskutujme věcně

Andor Šándor

Vláda USA nás oficiálně požádala o svolení s umístěním části protiraketové obrany - radarové stanice - na našem území. Lze jen doufat, že diskuse, kterou tato žádost vyvolala, bude mnohem racionálnější než ta, které jsme byli svědky před loňskými parlamentními volbami.

Názor obecné veřejnosti odráží fakt, že o podstatě problému téměř nic neví. K tomu ještě logicky přispívá, že ještě nepřekonala pachuť z dvacetileté nezvané návštěvy a pobytu vojsk Sovětské armády po roce 1968. Nezodpovědné „kalení vody“ některých politiků před zmíněnými volbami tento postoj jenom umocnil.

Je svatým právem kohokoli v demokracii vyjadřovat svůj názor, jen bych poprosil, aby politici neřešili problémy, kterým, pří vší úctě, nerozumí. Problémy typu: „nespadnou části protiraketovým systémem sestřelené rakety na naše území apod.“ by měli přenechat odborníkům. Případný raketový útok potenciálního nepřítele by byl, právě díky protiraketovému systému, eliminován včas a v jiném prostoru.

Nemám nic proti nástrojům přímé demokracie, ale referendum v otázkách bezpečnosti v naší povolebně rozštěpené společnosti, nemusí mít v podtextu právě bezpečnost země. Ani v případě našeho vstupu do NATO referendum neproběhlo, nevzdávali jsme se totiž žádné části vlastní svrchovanosti a rozhodování o naší zemi. Nebude tomu ani v případě radarové stanice. Proč si myslím, že by radarová stanice měla být na našem území.

1. V situaci, kdy je Írán (a nejen on), zpochybňující holocaust a otevřeně vyzývající k vymazání Izraele z povrchu zemského, schopen zasáhnout svými raketami území západních demokracií včetně našeho, a to ještě navíc v kontextu jeho jaderných ambicí, které se nedaří řešit diplomatickou cestou, je třeba zvyšovat schopnost účinné obrany. Křehkost existující Smlouvy o nešíření jaderných zbraní může být v nejbližších letech porušena a dopady obnovené jaderné horečky pro svět by mohly být velmi závažné. Desítky zemí dnes jsou schopny ve velmi krátkém čase disponovat jadernými zbraněmi.

2. Po počátečním nerozhodném postoji dokončilo NATO nedávno studii proveditelnosti své protiraketové obrany. Jsem přesvědčen, že dříve nebo později se tato diskutovaná americká obrana stane součástí alianční.

3. Názory, aby se raději část vynakládaných prostředků do protiraketové obrany investovala do zpravodajských služeb, které budou tak schopny včas odhalit přípravy a následně zabránit odpálení raket proti našemu světu, znějí sice hezky, leč žádnou záruku neskýtají. Co když se to nepodaří? Z řady důvodů, které zde nelze rozebírat, nebyly tajné služby často schopny dostát svému poslání. Tím však nechci říct, aby jejich činnost nebyla zintensivněna.

4. Souhlasný postoj s rozmístěním radarové stanice bude i jasnou deklarací naší země, že jsme připraveni aktivně přispívat ke zvyšování bezpečnosti i takovýmto krokem, což zvýší i naši prestiž. Naše ANO není úplně bez rizika, osobně však nevěřím, že nás to více posune do hledáčku teroristických skupin.

5. Přestože ještě logicky není vyjednán statut pobytu základny na našem území, nelze nyní argumentovat, že nad územím základny nebude platit český právní řád. Je však pravděpodobné, že USA neustoupí od svého obecného postoje, že příslušník amerických ozbrojených sil je zásadně souzen, spáchá-li trestný čin, americkým soudem. V situaci, kdy do ozbrojených sil USA není přijat uchazeč, který spáchal dva dopravní přestupky, protože je považován za neukázněného, bych se neobával toho, že přítomnost Američanů na našem území podkope platný právní řád naší země a ohrozí to naše občany. Kdo tuto problematiku sleduje, ví, že americké vojenské soudy bývají mnohem přísnější než ty naše.

Autor je bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, dnes bezpečnostní poradce.

Převzato z www.eurabia.cz

PRO: Jak odpůrci základen lžou české veřejnosti

Viktor Dvořák

Spojené státy oficiálně požádaly Českou republiku o umístění části svého systému obrany proti balistickým střelám na jejím území. Nyní tedy přichází čas rozhodnutí, zda Američanům vyhovíme, či nikoliv. Příznačné ovšem je, že jako i v jiných případech rozhodování o důležitých záležitostech, se v ČR vede veřejná debata o tomto problému nevěcně a je plná dezinformací, mlžení či lží, což je případ například občanské iniciativy NE základnám.

PROTI: Smrtelně nebezpečný Havel

Karel Kříž

LN, 24. února 2007

Není tomu zase tak dávno, co český prezident Václav Havel žádal zrušení Severoatlantické aliance. Přítel několika amerických prezidentů pak sice svůj názor vcelku rychle revidoval, nicméně jeho nepraktické a ideologizující vizionářství jej často dostává do nepříjemných situací. Normálně uvažující lidé totiž těžko mohou pochopit, oč mu jde a kam vlastně jeho mozek směřuje.

V případě amerického radaru na českém území Václav Havel – jako svůj hlavní argument v jeho prospěch – uvedl, že pokud bychom jej odmítli, vzniká otázka, co vlastně v tomto světě chceme. On si vůbec neklade otázku, je-li to pro český národ dobře, jaká potenciální nebezpečí to přináší a jsou-li tato nebezpečí dostatečně vyvážena nějakými pozitivy. On jednoduše radar chce, a pokud jej Česko nepřijme, bude to asi reziduum bolševismu v nás či co...
(ČÍST CELÝ ČLÁNEK)

PRO: Hlavně se přikrčit, nedýchat...

Petr Placák

Polemika s Karlem Křížem: LN, 6. března 2007

Ekonom Karel Kříž kritizuje Václava Havla za jeho podporu rozmístění amerického radaru na českém území (Smrtelně nebezpečný Havel,
Pokračování...

PRO: Rakety jsou průšvih, ale odmítnout je by byl ještě větší

Petr Sláma

Myslím si, že rakety jsou průšvih. Jako každá zbraň. Platí o nich, že by bylo lépe, kdyby nebyly – pozor: kdyby nebyly potřebné. Mučedník Hitlerova režimu, teolog Dietrich Bonhoeffer (popravený
Pokračování...

PRO: A co takhle česká raketová základna?

Pavel Bratinka

Na debatu o americké základně na našem území je docela tristní pohled. Postrádám politika, který by komunistům připomněl, že za jejich vlády stačilo byť jen šeptem dvěma lidem říci, že by snad bylo lépe sovětské rakety na našem území nerozmisťovat, a člověk mohl být trestně stíhán pro pobuřování proti spojeneckým vztahům republiky k jiným státům – sazba 6 měsíců až tři roky. Dnes se sice komunisté těší svobodě nejen šeptat, ale i ze sdělovacích prostředků požadovat referendum o základně, ale svoboda není zadarmo a měli by se tedy vážně zamyslet, zda na její obranu by se nám nějaká ta americká raketová základna nehodila.

PRO: Protiraketová obrana jako součást války proti terorismu

Petr Suchý

Role systémů protiraketové obrany bývá dost často podceňována. Dvojnásob to platí v souvislosti s bojem proti terorismu. Právě možná odlišnost teroristických hrozeb od těch, jež mohou představovat státy, je mnohdy vydávána za hlavní důvod upřednostňování jiných prostředků na úkor protiraketové obrany.

PRO: Nutnost protiraketové obrany ve 21. století

Roman Joch

Představte si, že je vynalezena nová útočná zbraň, zbraň útočící ze vzduchu, a to jak proti vojákům, tak proti civilistům a vlastně celým městům. Myslíte, že po vynalezení této nové zbraně nastane diskuse o tom, zda se vůbec máme pokusit před ní uchránit naše města, naše civilisty a naši zemi? Myslíte, že ta diskuse bude o tom, zda se záměrně máme rozhodnout pro to, abychom vůči nové a ničivé zbrani byli vědomě bezbranní, anebo zda se bránit vůbec pokusíme? Anebo tato diskuse nikdy nenastane, neboť je nepřirozená a vlastně zvrácená, neboť samozřejmě je povinností pokusit se bránit vlastní občany a hlavně civilisty v míře, jak je to jen možné, a legitimní diskuse se bude vést jen o otázce, jak se bránit co nejefektivněji, nikoli o otázce, zda se vůbec bránit a pokusit se uchránit naše obyvatele?

PRO: Máme plná břicha

Daniel Kaiser

Takže ČSSD se nakonec postavila proti americké radarové základně v Čechách a politická scéna je v této klíčové otázce přehledně rozpůlena: ODS a KDU-ČSL pro, ČSSD a komunisté proti, zelení někde mezi stranickou ortodoxií a dosud nezažitou vládní odpovědností. Celý spor chvílemi přechází do odbornické fáze, šermuje se analýzami normálním smrtelníkům nepřístupnými. Ve skutečnosti to ale zase taková věda není.

Ropa a klid
Odpůrci radaru snášejí na jednu hromadu argumenty skutečné i zjevně účelové. K těm prvním patří logický postřeh, že okolí základny by se potenciálně ocitlo ve větším ohrožení, k těm druhým skoro všechny ostatní: že naše bilaterální dohoda s Amerikou vnese nerovnost mezi členy NATO (ta už tady dávno je, například mezi členy s jaderným arzenálem a bez něj; vůbec je zvláštní, komu všemu najednou leží na srdci osud aliance), že celý tolik nákladný projekt zůstává technicky nejistý (a nejsou to náhodou americké peníze?) nebo že například Írán žádný útok na střední Evropu neplánuje, takže se nás potenciální spor mezi Washingtonem a Teheránem vlastně netýká.

PRO: Mladí stojí na správné straně

Milan Salaj

Pokud se každý zamyslí nad riziky a nebezpečím současného světa, pak nutně dospěje k názoru, že je nutné být připraven. Jen takoví jedinci či národy mají šanci úspěšně prožít svůj život. Stále jsou a přibývají válečníci (teroristé, partyzáni, gerily, komunisté či jak si ti všichni zločinci říkají), kteří ohrožují životy poctivých a pracovitých lidí. Právě na takových lidech páchají ty nejtěžší zločiny. Vybírají si nevinné, protože ti se neumí bránit a představují snadné oběti. To se dělo i nedávno v bývalé Jugoslávii. Evropa jen přihlížela a tak zvaně jednala. O ničem. K žádnému řešení nedospěla.

PRO: Nevděčný spojenec

Oldřich Stránský

Jsem dost starý na to, abych se choval podle toho, co jsem prožil. Proto se také nezlobím na naše občany protestující proti žádosti Američanů, kteří potřebují nepatrnou část na&sca
Pokračování...

PRO: Protesty proti americké základně - osvědčené divadlo!

Jiří Asher

V období studené války KGB uměle vytvořila prostřednictvím svých agentů z řad občanů demokratických zemí, síť společenských organizací, které ve vhodném okamžiku vyvolávaly napětí ve všech demokratických státech. Aktivity takto vytvořených spolků nabraly na intenzitě pokaždé, když západní vládnoucí kruhy rozhodovaly o věcech mimořádné důležitosti, ať už šlo například o válku v Koreji, krizi v Chile nebo o mnoho let později o Reaganovy hvězdné války. Jejich role byla jednoduchá a strategie skvěle vymyšlená. Organizace vytvářely zdání, že zastupují širokou veřejnost a na svou činnost měly dokonalé finanční zázemí. Spolky pracovaly v prostředí hudebních klubů v dělnických čtvrtích, prostřednictvím svých aktivistů působily mezi studenty na vysokých a středních školách, nemalý vliv měly i v odborech a měli své lidi i ve sdělovacích prostředcích. Prostřednictvím petic, veřejných diskusí, demonstrací a protestů všeho druhu organizovaných na objednávku, úspěšně vytvářely nátlak na vládnoucí kruhy. Po roce 1989 se zdálo, že těmto "výdobytkům" studené války definitivně odzvonilo. Dnes je ale téměř jisté, že tuto strategii jisté politické kruhy oprášily a jako osvědčenou zbraň ji používají v České republice při ovlivňování veřejného mínění.

Kdo tvoří mozaiku českého "lidového" odporu?
Už několik týdnů plní stránky novin zprávy o protestních akcích proti výstavbě americké radarové stanice na území České republiky. Leckdo může nabýt dojmu, že proti vládě povstalo mírumilovné obyvatelstvo a bez ohledu na pohlaví,věk, společenské postavení, politický názor a vyznání, jednotně protestuje proti militantním choutkám USA a proti zaprodané české pravici. Tuto pohádku vydatně krmí aktivisté iniciativy Ne základnám. V každém vyjádření pro sdělovací prostředky nezapomenou upozornit na skutečnost, že jejich akci podporuje na čtyřicet významných společenských organizací, což podle jejich slov svědčí o podpoře široké veřejnosti. Pokud ovšem poodhalíte zákulisí pečlivě připraveného divadla, iluze o lidovém odporu rychle bere za své. Ukazuje se totiž, že celá řada těchto "organizací" je vytvořena účelově a jejich členskou základnu mnohdy představuje jeden nebo dva lidé. Některé spolky koketují s šiřiteli neonacistických ideologií, další jsou přímo či nepřímo propojeny s KSČM. Dovolte mi, aby vám několik z nich představil:

PRO: Proč radar přijmout

Václav Havel

Přede dvěma týdny Spojené státy oficiálně požádaly o souhlas s umístěním vojenského radaru jako součásti obrany proti mezikontinentálním balistickým raketám na &u
Pokračování...