RADAR? JEN MALÁ SPLÁTKA ZA SVOBODU!
Ve čtvrtek, 26. dubna 2007, od 16:30 hod se v Brně na náměstí Svobody uskuteční demonstrace na podporu zřízení radarové stanice armády USA na území ČR.
„Ukažme, že občané ČR nechtějí jen výhody a hlásí se hrdě ke své části odpovědnosti. Podpořme svého spojence a povzbuďme ministry, poslance a senátory, aby samostatně a odpovědně rozhodli ve prospěch posílení bezpečnosti naší vlasti i celého Západu.“
Pozvání Konzervativní strany, která shromáždění pořádá, laskavě přijali: Zdena Mašínová, sestra Ctirada a Josefa Mašínových; Milan Paumer, člen odbojové skupiny bratří Mašínů a člen Konzervativní strany; Stanislav Balík, politolog, Centrum pro studium demokracie a kultury; Jan Beneš, spisovatel; Dan Drápal, překladatel; Čestmír Hofhanzl, bývalý poslanec PS PČR a člen Smírčího soudu Konzervativní strany; Zdeněk Hrbek, bývalý armádní důstojník (podplukovník, nikdy členem KSČ); Vladimír Hučín, bývalý kpt. BIS; Roman Joch, ředitel Občanského institutu; Karel Ledvinka, bývalý místopředseda PS PČR
Jako čestný host je pozván Jeho Excelence pan Richard W. Graber, velvyslanec Spojených států amerických v ČR.
Vážení spoluobčané, přátelé
jsme přesvědčeni, že v rámci diskuse o zřízení radarové stanice armády USA na území ČR jsou podstatné následující body:
• Radarová stanice je potřebná
• Radarová stanice nezahájí „závody ve zbrojení“
• Radarová stanice nezvyšuje riziko napadení ČR
• Radarová stanice chrání Evropu i nás
• Radar není zdraví škodlivý či jinak nebezpečný
USA jsou mocností, která není nepřátelská hodnotám našeho ústavního řádu; ba právě naopak, je jim velice přátelsky nakloněna, a to až tak přátelsky, že je ochotna je smluvním spo-jenectvím na našem území v případě nutnosti i bránit. USA jsou sice evropskou mocností, ale nikoli evropskou zemí. Amerika se nerozkládá na území Evropy a ani nemá žádné historické ná-roky na evropskou půdu, proto se žádná evropská země nemusí bát expanze ze strany USA. Pří-tomnost USA v Evropě brání vzestupu jiné evropské mocnosti, která by se stala hrozbou svým sousedům. Konečně, přítomnost USA v Evropě, neboli USA jako evropská mocnost, chrání ostatní evropské země před potenciální hrozbou ze strany jiných neevropských mocností. Zá-kladna armády USA na našem území zvýší americkou vojenskou přítomnost v Evropě. Zejména však budou mít USA v důsledku její existence v České republice svůj zájem – to zaručuje, že po-kud budeme mít my sami vůli bránit svoji svobodu, již nikdy nebudeme v situaci podobné těm, kterými naše země prošla v letech 1938, 1948 a 1968, osamoceni a vydáni napospas.
Írán má vládu, která je radikálně nepřátelská vůči naší západní společnosti a jejím prin-cipům. Zároveň disponuje raketami Šahab 3 s doletem 1300 kilometrů, Šahab 4 s doletem 1900 kilometrů a vyvíjí raketu Šahab 5 (neboli Kosar), jejíž dolet bude 4000 kilometrů. Vzdálenost Te-herán-Praha je 3400 kilometrů. Írán rovněž rozvíjí jaderný program a vysmívá se celému mezi-národnímu společenství.
Česká republika ani Polsko nebyly jako vhodné země pro umístění evropské části systému vybrány náhodně. Jejich poloha ve středu Evropy umožňuje lepší pokrytí kontinentu. V případě, že by projekt ve střední Evropě zkrachoval, hovoří se o možném rozmístění ve Velké Británii, což by ale mohlo znamenat nižší schopnost systému ochránit území střední Evropy, tedy i České re-publiky.
Vzhledem k tomu, že protiraket má být deset, může být sestřeleno maximálně 10 útoč-ných raket. Rusko má přibližně 780 nosičů atomových zbraní (raket, bombardérů, ponorek) a asi 5700 jaderných hlavic, z toho 3300 strategických. To znamená, že americká protiraketová obrana ve střední Evropě není namířená proti Rusku, ale má chránit Evropu a Ameriku proti malému počtu raket odpálených z Blízkého východu. Útočná a odstrašující obranná kapacita Ruska touto protiraketovou obranou oslabena nebude a strategická rovnováha nemůže být v je-jím důsledku jakkoli narušena. Všichni to dobře vědí. Podrážděné reakce jsou motivovány oprávněnými obavami ze ztráty vlivu, který na našem a polském území Rusko stále uplatňuje prostřednictvím spolupracovníků, kteří se rekrutují z řad komunistů a bývalých příslušníků a konfidentů totalitních tajných policií (viz např. Zpráva o prověrce vojenských zpravodajských služeb, která před několika týdny vyšla ve Varšavě, resp. zrušení polské vojenské kontrarozvěd-né služby Wojskowe Służby Informacyjne k 30. září 2006). Zvýšený zájem našich spojenců a na něj navazující vytvoření tlaku na podstatné zkvalitnění bezpečnostních standardů na našem území by vedl k výrazným komplikacím v činnosti takových osob. Přesně to je však v zájmu ob-čanů České republiky.
Ano, radar je okem systému a argument, že by se mohl stát prvním cílem úderu, je věcně správný. Vztahuje se však na situaci, kdy existují dvě velmoci disponující každá značně rozsáh-lou a sofistikovanou jadernou výzbrojí. Zkrátka řečeno, jedná se o situaci studené války. Tehdy skutečně platilo, že by se jakékoliv protiraketové systémy oponenta staly přednostním cílem úderu. Nicméně současná situace a hrozby, před kterými má protiraketový systém chránit, jsou naprosto odlišného charakteru, než byla ta, jíž USA čelily během studené války. Americká pro-tiraketová ochrana má bránit USA a jejich spojence před relativně nízkým počtem méně technic-ky vyspělých střel, které mohou odpálit státy jako Severní Korea nebo Írán. Mohou tak učinit z mnoha důvodů: jako zoufalý poslední akt pomsty v případě, že by proti nim byla podniknuta vo-jenská operace ze strany demokratických zemí; jako způsob „potrestání“ spojenců USA za jejich podporu politiky USA; jako nás
